Praha patří opět mezi nejméně dostupné metropole ke koupi bytu
JPNedostupné bydlení
Praha se i v roce 2025 řadí mezi metropole, kde je pořízení vlastního bydlení pro běžné obyvatele prakticky nedostupné.
Podle aktuálních dat dosahuje průměrná nabídková cena bytů v hlavním městě přibližně 150 tisíc korun za metr čtvereční.
Dle Českého statistického úřadu stouply v meziročním srovnání v prvním čtvrtletí 2025 ceny za nákupy nemovitostí o 10 %.
Podle Deloitte Property Indexu potřebuje průměrný český domácí rozpočet na pořízení bytu až 15 hrubých ročních platů,
což je jeden z nejhorších výsledků v rámci celé Evropské unie. Mezinárodní srovnání dostupnosti bydlení staví Prahu na
samotný chvost evropských metropolí.
Za vysokými cenami stojí především chronický nedostatek nové výstavby.
V metropoli se ročně dokončí nižší tisíce jednotek bytů, což ani zdaleka neodpovídá poptávce, která je dlouhodobě vyšší.
Situaci nadále zhoršuje i komplikovaný povolovací proces, který v Česku patří k nejpomalejším v rámci Evropy.
Developerské společnosti upozorňují na to, že příprava i menších projektů zabere řadu let.
Dostupnost bydlení dále ovlivňují náklady financování.
Přestože Česká národní banka v posledních měsících zahájila postupné snižování úrokových sazeb,
hypotéky zůstávají pro řadu domácností nedosažitelné. Své hraje i rostoucí poptávka ze strany investorů,
kteří vnímají pražské byty jako bezpečné uložení kapitálu, čímž ceny tlačí ještě výš.
Důsledkem je nejen omezená možnost pořídit vlastní bydlení, ale i rostoucí tlak na nájemní trh.
Podle realitních kanceláří se průměrné nájemné v Praze zvýšilo meziročně o více než deset procent,
a to zejména v centrálních částech města. Stále častěji se objevují případy, kdy mladé rodiny nebo lidé
s nižšími příjmy opouštějí Prahu a hledají dostupnější bydlení v okolních regionech.
Analytici upozorňují, že současný vývoj má povahu strukturálního problému, který nelze vyřešit krátkodobými opatřeními.
Klíčové bude především zrychlit stavební řízení a zvýšit nabídku bytů, ať už formou developerských projektů, družstevního či nájemního bydlení.
Stát i město Praha zároveň stojí před otázkou, zda aktivněji vstoupit do podpory dostupného bydlení prostřednictvím pozemkové politiky,
daňových úlev nebo výstavby městských bytů.
Pokud se současný trend nezlomí, Praha se může postupně stát městem, kde je vlastnické bydlení vyhrazeno pouze pro vyšší příjmové skupiny a investory.
To by mohlo mít významné sociální či ekonomické důsledky v podobě odlivu mladých obyvatel, zhoršení dostupnosti pracovních
sil nebo prohloubení sociálních nerovností.